V roce 2008 jsme zájemcům chtěli nabídnout co možná nejvíce zajímavosti – šlo nám o přilákání lidí.
Takže jsme navázali spolupráci s Klubem vojenské historie NORD-SEVER, jehož členové pro účastníky šlápot
otevřeli Řopík a my jsme přes něj směrovali prakticky všechny trasy.Oslovili jsme Povodí Ohře a výsledkem
jednání byla možnost exkurze na jedné z perel Krušných hor – přehradě Kamenička. Do třetice mohli pochodníci
nahlédnout do útrob úpravny vody na III. mlýně a nechat se zde provést i s odborným výkladem. Všechny tři lokality byly přístupné jen pro účastníky pochodu a otevřené kvůli nim.
Trasy byly vesměs směrovány z Chomutova k Řopíku a dále do hor – nejdelší o délce 30 km šla od Řopíku
do Hrádečné, Šerchova, přes Květnov do Blatna, odtud daleko do hor až k Bukům nad Kameničkou, pak k
přehradě a přes tři mlýny Bezručovým údolím zpět. Další dlouhá trasa měřila 22 km a až do Hrádečné byla
souběžná s třicítkou – do Blatna se ale šlo po silnici, pak do Bečova a na přehradu Kamenička – tady se
trasa spojila s předchozí.
Kratší dvanáctikilometrová trasa byla až do Bečova souběžná s předchozí, z Bečova vedla přímo na I. mlýn
a zpět do Chomutova. Tahle trasa byla nejfrekventovanější. Nejkratší šestikilometrová šla od Řopíku k
Partyzánu a vracela se zpět do cíle.
Řopík tedy mohli vidět všichni, přehradu a úpravnu jen účastníci na dvou nejdelších trasách.
A bilance? Vzhledem k tomu, že ráno pršelo jako z konve a bylo docela zima, jsme mysleli, že nikdo
nepřijde. Ale ouha – už před osmou se trousili první pochodníci a bez ohledu na nepřízeň počasí se
jich nakonec sešlo 35 – což podle znalců na první pokusný ročník je docela slušné. A kdo šel,
dobře udělal – počasí se zlepšilo a odpoledne už pálilo sluníčko. Rozhledy z hor prý byly nádherné.
Ostatně - všichni nás prosili, ať to nevzdáváme a uděláme příští rok pochod znovu…
Žádná fotogalerie z tohoto ročníku nebyla nalezena